Nejvýznamnější ruské firmy, které se rekrutují téměř výhradně z energetického a bankovního sektoru, překvapivě relativně dobře odolávají sankcím. Celkem 26 ruských firem figuruje v aktuálním seznamu nejvýznamnějších světových firem  „Forbes Global 2000", což je o jednu firmu vice než v předchozím roce.
I když zhruba polovina z hlavních ruských firem čelí sankcím, případně dopadům z navýšení US cel na hliník a ocel, řada z nich si meziročně vylepšila své obchodní výsledky.

Příkladem je pět největších ruských firem, tj. státních korporací Rosneft' a Gazprom, soukromého Lukoilu či státních bank VTB Bank a Sberbank. Akcie Rosnefti například na konci května 2018 meziročně vzrostly o 30 procent a Sberbanky, která kontroluje třetinu ruských bankovních aktiv, o 40 procent.

Tento pohled je odlišný od situace cca před třemi lety. Po zavedení sankci v roce 2014 byl ruským firmám mimo jine omezen přístup k levným finančním zdrojům, moderním technologiím a spolupráci na offshorových projektech, arktickém průzkumu a projektech zaměřených na ropu z břidlic. Navíc cena ropy v lednu 2016 spadla pod hranici 30 USD za barel, což evidentně představovalo vážný problém pro ruské společnosti a potažmo pro celé Rusko.


Sankce namířené vůči Rusku samozřejmě mají svůj efekt a podnikání ruských firem ztěžují. Spíše než o okamžité negativní dopady, se ale jedná o případné výraznější problémy v budoucnu. V energetickém sektoru se vzhledem k dlouhému investičnímu cyklu mohou zřetelně projevit třeba až za deset let.


Pokud jde o energetické firmy, hlavním důvodem dobrých výsledků jsou stávající vyšší ceny komodit a rostoucí světová poptávka. Díky tomu se ruská produkce ropy a plynu aktuálně pohybuje na hranici rekordní úrovně. Konkrétně produkce ropy v Rusku v červnu 2018 dosáhla 11,06 mil. barelů denně, což znamenalo, že Rusko překročilo (o 116 tis. barelu za den) svoji kvótu stanovenou sdružením OPEC.

Produkce plynu v roce 2017 dosáhla 635 mld. m3 a v prvním čtvrtletí 2018 Gazprom, který má monopol na vývoz zemního plynu, zvýšil své dodávky do Evropy o osm procent a navýšil svůj zisk na tříleté maximum. Největším odběratelem ruských energetických komodit je Evropa a Evropa kupuje vice ruského plynu. Například v letech 2014 až 2017 export plynu od monopolního ruského dodavatele Gazpromu do Německa každým rokem rostl, a to z 38,7 mld. m3 na 53,4m3. Přírůstek 14,7 mld. m3 představuje téměř čtyřicetiprocentní zvýšení ruských dodávek plynu do Německa v uvedeném období a rusky plyn dnes pokrývá šedesát procent německé spotřeby.

Cena ropy v květnu 2018 poprvé od listopadu 2014 dosáhla úrovně 80 USD za barel. OPEC koncem června pod vedením Saudské Arábie a za podpory Ruska odsouhlasil postupné navýšení těžby o jeden milion barelů za den. Opatření by mělo snížit/stabilizovat cenu prostřednictvím zmírnění předchozího omezení těžby z roku 2016 (o 1,8 milion barelů denně). Rusko je údajně připraveno navýšit produkci o 200 tis. barelů denně. Volání po levnější ropě se ozývá především ze strany velkých spotřebitelů, tj. Spojených států a Číny, také v kontextu amerického tlaku na Irán a v důsledku propadu těžby ve Venezuele.

Zahraniční firmy nyní mnohem pečlivěji zvažují investice v Rusku. Některé své plány zrušily, jiné odsunuly na pozdější období. Například americky Exxon Mobil v návaznosti na poslední kolo US protiruských sankcí zrušil koncem února 2018 plány na svůj společný podnik s ruskou Rosneftí týkající se spojených příbřežních vrtů v arktické oblasti. Významnějších příkladů, kdy se Rusku podařilo nahradit ztráty financování západními bankami z jiných zdrojů, není mnoho. Jedním z mála je prestižní projekt terminálu Jamal na zkapalněný zemní plyn (LNG), který byl díky čínským investicím v prosinci 2017 uveden do provozu. Vlastníky výše uvedeného LNG terminálu, jehož stavba si dle informace akcionářů vyžádala 27 mld. USD a který by při plném provozu v roce 2019 mel produkovat 16,5 mil. tun LNG ročně, jsou ruský Novatek (50,1 %), francouzský Total (20 %), čínská CNPC (20 %) a Silk Road Fund (9,9 %).

Rostoucí spotřeba ruského plynu v Německu, investice francouzského Totalu, pro nějž je Rusko hlavním zdrojem v dobývání uhlovodíků a koneckonců skutečnost, že druhým největším akcionářem ruské státní ropné společnosti Rosneft je BP, svědčí o tom, že Evropa má v Rusku své ekonomické zájmy. A nemusí se jednat jen o energetický sektor. Evropa je daleko nejvýznamnějším investorem v Rusku. Tři čtvrtiny kumulovaných přímých zahraničních investic (FDI) v Rusku mají původ v členských zemích EU. Volkswagen Group (tj. částečně i Škoda Auto), je s celkovou investicí ve výši 1,8 mld. euro, jedním z největších zahraničních investorů v ruském automobilovém průmyslu.

Ruský energetický sektor se podílí cca čtyřiceti procenty na příjmech státního rozpočtu. Díky výrazně vyšším cenám paliv než se původně předpokládalo, plynou aktuálně do ruského federálního rozpočtu dodatečné příjmy. V důsledku těchto příjmů ve výši 1,75 bilionů rublů (cca 27 mld. USD) ruský parlament začátkem června schválil úpravu rozpočtu na rok 2018. Ten by měl poprvé od roku 2011 skončit s přebytkem ve výši 0,5 procenta HDP (původně se počítalo s 1,3procentnim deficitem). Rusko si je vědomo, že k tomu, aby jeho ekonomika v budoucnu dále nezaostávala, musí růst větším tempem, než je očekávaný průměrný růst světové ekonomiky, tzn. minimálně tempem na úrovni cca 3 % HDP ročně. Přestože současné vyšší ceny paliv Rusku nahrávají, stejné jako tomu bylo v dekádě v letech 2000-2010, kdy Rusko rostlo rychleji než v průměru okolní svět, je k dosažení kýženého tříprocentního růstu ještě daleká cesta. Poté, co vláda potvrdila zvýšení sazby DPH od roku 2019, Ministerstvo hospodářství Ruska koncem června mírně snížilo odhad růstu ekonomiky v roce 2018 na 1,9 procenta.

Hlavní hnací silou by měly být investice, jak zahraniční, tak domácí, a to především ze soukromého sektoru. Ty bude třeba doplnit řadou nepopulárních opatření jako třeba nedávným schválením zvýšení důchodového věku nebo zvýšením sazby DPH (z 18 na 20 procent) od ledna 2019. Ne náhodou ruská vláda tyto značně nepopulární zprávy svým občanům obratně servíruje na vlně současné euforie z dobře probíhajícího mistrovství světa ve fotbale.

Zpracováno Komorou SNS podle informace Velvyslanectví ČR v Moskvě