Od konce září probíhá jako každoročně období tradičních mezinárodních zemědělských a potravinářských veletrhů a výstav v Moskvě. I přes komplikace spojené s pandemií Covid-19 jako jsou zavřené hranice, provizorní nemocnice na jednom z výstavišť, zvýšená hygienická opatření v podobě povinných roušek, rukavic a 1,5 metrových rozestupů, se organizátoři nenechali odradit a navenek ani na chvíli nepřipustili možnost zrušení akcí. V obvyklých termínech se tak uskutečnil potravinářský veletrh WorldFood (22. – 25. září), veletrh potravinářských technologií Agroprodmash (5. – 9. října), veletrh zemědělské techniky Agrosalon (6. – 9. října). Jediná agrární výstava Zlatý podzim byla kompletně převedena do online formátu. Zákaz vstupu cizinců na území Ruska, vyjma VIP podnikatelů se zvláštním povolením MV RF, který je od jara nepřetržitě v platnosti, však průběh všech uvedených výstav silně ovlivnil. Nepřítomnost zahraničních firem (odborníků) se projevila nejen kvantitativně, ale i kvalitativně.

 

Potravinářský veletrh WorldFood (22. – 25. září, výstaviště Krokus Expo)

Na letošní ročník veletrhu byla plánována společná oficiální expozice MZe ČR s účastí českých potravinářských firem, která byla z objektivních důvodů přesunuta na příští rok. Zatímco v roce 2019 bylo na výstavě WorldFood 1764 vystavovatelů z 65 zemí světa a 44 ruských regionů, v letošním roce se na výstavě prezentovalo něco málo přes 300 zástupců z 10 zemí světa a 28 ruských regionů. Jediný národní stánek měl Ázerbájdžán a většina zahraničních vystavovatelů byla z okolních zemí (Uzbekistán, Kyrgyzstán..), případně ruští partneři a ruští zástupci zahraničních firem. Veletrh tak probíhal na výrazně menší ploše, s omezenou nabídkou sortimentu především ruských firem a spíše než mezinárodní veletrh připomínal lokální jarmark. Cílem organizátorů bylo zachovat kontinuitu a prezentovat se tím, že jako jeden z mála veletrhů probíhá 29 let bez přerušení. Veletrh proběhl, ale dost pravděpodobně byl tento ročník nejslabší ve své historii. Příští ročník, který bude jubilejní 30., snad opět pozvedne svoji úroveň.

 

Veletrh potravinářských technologií Agroprodmash (5. – 9. října, výstaviště Expocentr)

Letošní ročník byl jubilejní 25., a proto si organizátoři tuto událost nechtěli nechat ujít ani ve ztížených podmínkách pandemie. Aktuální realita se však velmi silně projevila i zde. Zatímco v roce 2019 se výstavy zúčastnilo 939 vystavovatelů, z nichž 502 bylo ruských a 437 zahraničních, letos se na výstavě Agroprodmash prezentovalo pouze 353 vystavovatelů, z nichž 263 ruských a 90 zahraničních. Veletrh probíhal pouze ve dvou hlavních pavilonech, zatímco předchozí ročníky byly tradičně na celé ploše Expocentra (cca 5-6 budov). Národní expozice představily pouze Itálie a Německo. Z hlediska plochy a technického provedení byly v podobných rozměrech jako na předchozích ročnících, z hlediska personálního obsazení byly zastoupeny především ruskými partnery. Regionální stánky představila řada ruských subjektů jako např. Krasnodarský kraj, Tatarstán a další.

 

Veletrh zemědělské techniky Agrosalon (6. – 9. října, výstaviště Krokus Expo)

Veletrh Agrosalon probíhá každé dva roky a na první pohled byl omezeními souvisejícími s Covid zasažen nejméně. Pravděpodobných důvodů je hned několik. Tradičně se na výstavě představuje poměrně velké množství domácích ruských vystavovatelů (s velkými stánky a množstvím techniky). Zahraniční firmy, které prodávají zemědělskou techniku v Rusku, byly představeny prostřednictvím svých ruských dealerů (většinou bez osobní účasti zahraničních zástupců firem). A také existuje řada případů společných podniků, kdy je výroba techniky lokalizována na území RF, a tudíž byla zastoupena ruskými představiteli. Na základě čísel je však patrné, že i tento veletrh byl aktuální situací poznamenán. Zatímco v roce 2018 bylo na Agrosalonu 637 vystavovatelů z 35 zemí, na letošním ročníku se představilo asi 250 vystavovatelů z 10 zemí. Německo mělo jako jedna z mála zemí již tradičně svůj národní stánek. V případě Agrosalonu nezůstala pozadu ani Česká republika, která byla zastoupena dvěma firmami – Farmet a Opal Agri.

 

Agrární výstava Zlatý podzim (7. – 10. října, online platforma:https://золотаяосень2020.рф/)

Výstava Zlatý podzim bývá každoročně místem setkání nejvyšších představitelů téměř všech ruských regionů a počet návštěvníků se pohybuje okolo 150 tisíc, což jsou evidentní důvody pro přesun letošního ročníku do online formátu. Interaktivní webový program „Zolotaya oseň“ tak trochu připomíná počítačovou hru Sims. Po rozkliknutí stánků jednotlivých ruských regionů a dalších vystavovatelů, je možné realizovat virtuální prohlídky, videa, nabídky produktů nebo online chatovat se zástupci daného stánku. Po celou dobu výstavy probíhá řada online tematických seminářů a konferencí, které bylo možné sledovat na základě registrace.

Shrnutí:

Jelikož zemědělství a potravinářství jsou sektory, které v Rusku považují za jedny z nejméně postižených koronavirovými opatřeními, nejdůležitější agrární výstavy proběhly v původně naplánovaných termínech. Pouze jedna z tradičních výstav, Zlatý podzim, byla vzhledem ke svému rozsahu převedena do online formátu. Nutno podotknout, že organizátoři bezpochyby zvládli zajistit hladký průběh všech akcí s maximálním dodržením hygienických předpisů.

Od května byla v části jednoho z hlavních výstavišť Moskvy, Krokus Expo, provizorní nemocnice pro pacienty s Covid-19. Nemocnice byla v srpnu odstraněna a prostory připraveny pro výstavní sezónu, i když do poslední chvíle si asi nikdo nemohl být jistý přesnými termíny. Ukázalo se, že roušky, rukavice, desinfekce a rozestupy nejsou zásadně limitujícím faktorem pro pořádání veletrhů. Klíčovým problémem se staly zavřené hranice Ruska a nemožnost vstupu cizinců do země. Existují výjimky, kterým se v případě překonání složité byrokracie, podařilo získat víza a za pomoci ruských partnerů i povolení pro vstup do země, jednalo se ale o jednotky. Výsledkem tak byl nejen násobně menší počet vystavovatelů a návštěvníků, ale i celkový pokles kvality uvedených akcí. Situace tak potvrzuje, že Rusko si na jednu stranu umí vystačit samo, ale se zahraničními stroji, technologiemi a potravinami je situace tak nějak pestřejší a kvalitnější.

Doprovodný program, který byl ve většině případů přenášen online, byl bohatý a zajímavý, ale Rusové stejně jako většina dalších národů zatím nejsou ochotni sžít se s virtuální realitou a upřednostňují komunikaci na živo.

 

Převzato z informace velvyslanectví ČR v Moskvě, zpracované zemědělskou diplomatkou Nikolou Hruškovou

Foto: openbusiness.ru